Umíte prezentovat?

Dobrá otázka. Kdybych si ji položila před týdnem, řeknu vám, že jasně, co na tom jako je?!? A dneska vám z fleku odpovím, že neumím a děsím se dne, kdy zase budu muset před někým vystoupit a prezentovat. A to vše, po jednom kurzu, který jsem absolvovala.

Jmenoval se Prezentační dovednosti v anglickém jazyce. No, angličtina tam byla pouze a jen jako jazyk, jinak poznatky z kurzu byly obecně uplatnitelné v jakémkoli jazyce, hlavně v češtině. Byl to kurz původně určený pro studenty a vyučující MU, ale nakonec jsme tam byli samí studenti (pominu fakt, že já tam byla nejstarší!! To je fakt strašné, vůbec si na to nemůžu zvyknout, protože jsem byla vždycky a všude nejmladší!!). Příjemná paní lektorka, fajn lidi. A cílem kurzu bylo, abychom si všichni ukázali, jak se vyvarovat základním chybám v prezentování čehokoli. A že takových chyb je hodně, o tom nás měli přesvědčit naše vlastní prezentace, které jsme si nahráli na video a pak si je hodnotili.

Řeknu vám, že vidět se na videu, jak něco říkáte a prezentujete něco, tak to je teda síla. Fakt, zkuste si to! Na prezentaci jsem nakráčela hrdě, se zdviženou hlavou. Ti mladší břídilové přede mnou nepozdravili, nepředstavili se, neuvedli, proč jsou tady - to já už všechno vím, že musím udělat, takže jsem sama sobě stoupla na ceně. Dokonce jsem měla pocit, že moje mluva byla plynulá, usmívala jsem se, mému jednomu vtipu se všichni zasmáli.. Takže stejně hrdě, jako jsem přišla, jsem i odešla. Ale pak přišlo to video. A video odhalí úplně všechno: Postoj - shrabená ramena a ohnutá záda. Neustále jsem se drbala na nose. Houpala jsem se ze strany na stranu. Pohled úplně do blba,  mimo publikum. Rychlost řeči asi 15 slov/sekundu. Takhle že já u toho vypadám?!? To snad ne?!

Naštěstí paní lektorka byla v hodnocení velice mírná a i když vytýkala a říkala nedostatky, necítili jste se jako úplní blbci. Dávala spíš takové přátelské rady, co nedělat. Úžasné bylo také to, že za každým negativem přihodila i nějaké pozitivum!! Ano, díváte se mimo publikum, oči máte v sloup, ale krásně jste tu prezentaci strukturovala. Člověk se necítil nijak blbě, spíš jsem z toho měla pocit: Ano, jsou tam chyby, ale bylo to dobré. V zápětí se člověk taky dozví, proč to bylo dobré. Protože to bylo jednoduché. Mluvila jsem sotva minutu a půl, za tu dobu toho nejde tolik zkazit. Navíc jsem mluvila o něčem, co je jednoduché - koníčky, škola, zajímavosti. Jednoduché slovíčka, primitivní věty.

Kámen úrazu byla druhá prezentace. Za 15 minut si připravte téma a prezentaci na cca 5 minut. Wow, o čem já budu proboha mluvit? Chtěla jsem zoufale něco zajímavého, stejně jednoduchého. Něco, co zaujme a třeba to trošku zastíní fakt, že mé prezetnační dovednosti nejsou dokonalé, spíš nedokonalé.. Bohužel, moje umělecko - fantazijní hemisféra (tuším, že je to ta pravá) dala výpověď v momentě, kdy uslyšela zadání a já jsem na nic nemohla přijít. Navíc 15 minut na přípravu 5 minutové prezetnace se zdálo zoufale málo. 10 minut jsem přemýšlela až jsem si všimla, že téma mám celou dobu před sebou - Otevřená zahrada (někdy příště něco víc ;)). Tak jsem začala psát, představení projektu, který bude jednou úžasný a skvělý není přece nic těžkého. Hlavně si musím dát pozor, abych se vyvarovala všem těm chybám, co jsem udělala minule.

Už když jsem šla před své publikum, věděla jsem, že to špatně skončí. Přesevzetí mluvit pomale vzalo za své s druhou větou. Předsevzetí dívat se na celé publikum vzalo za své po 10 vteřinách, kdy jsem stále hypnotizovala jedinou holku v publiku. Zamotala jsem se do třetí věty, naprosto ztratila nit a během 5 slov vytvořila takový úžasný anglický patvar, že bych si mohla nechat patentovat. A pohled na video? To už snad raději ani nebudu komentovat.

Paní lektorka nám pak opět provedla zhodnocení, ze kterého jsem se zapotila až na zadku. Protože pokud mám toto všechno zlepšit, tak to abych začala poctivě trénovat nebo už nikdy neprezentovala (druhá možnost je pro mě mnohem příjemnější!!).

Takže pokud chcet být dobří v prezentování, koukejte, co všechno musíte zvládat a čemu všemu se vyvarovat:

1.Vždycky se koukejte na publikum, ideálně na celé publikum. Otáčejte hlavou, ale pomalu!!

2. Mluvte pomalu, prezentaci strukturujte, aby byla jasná osnova a ve vhodnou chvíli zopakujte, o čem mluvíte.

3. Důležité je dýchání, pro prezentování se naučte správně dýchat, uklidní to váš hlas i vás.

4. Pokud potřebujete tahák, napište si ho na malý papírek. Ten ale nikdy nepřibližujte do blízkosti obličeje, aby vás nezastínil.

5. Stůjte na jednom místě, ale nehoupejte se ze strany na stranu. Pokud k tomu máte nutkání, dělejte maličké krůčky dopředu, dozadu a doboku.

6. Když přijdete, představte se, řekněte o čem budete mluvit a usmějte se.

7. Nikdy se neutáčejte k publiku zády, neslyší o čem mluvíte.

8. Nedotýkejte se obličeje ani vlasů - prozrazuje to, že jste nervózní.

9. Dávejte si pozor na časté opakování slov (prostě, jakoby, eeeemmm, vlastně apod.).

10. Každá prezentace by měla mít úvod, vlastní prezentaci a stručný závěr.

A někde u tohoto bodu jsem se ztratila. Zřejmě je toho víc, čeho se vyvarovat, no co si dát pozor atd., ale já už jsem toho víc do své hlavy nedostala. Zapamatovala jsem si však jednu věc: Ať máte problémy s čímkoli z tohoto seznamu, nikdy se nesnažte odstranit všechno na jednou. Každá prezentace by měla odstranit jednu chybu. Jenom já teda nevím, kde začnu, abych byla dokonalá prezentující, jako například Hillary Clinton (abych si teda nedávala úplně megalomanské cíle, že ;)).

A závěr? Ne, nelituju, že jsem tam šla. Naopak, těším se na další kurz!! Protože věřím, že aspoň něco mně to dalo a že když budu chtít a budu na tom pracovat, tak to zlepším. A možná se konečně přestanu před každou prezentací tak staršně strachovat a bát, že to bude špatné.

A čím začínám? Začnu tím, že při příští prezentaci budu mít správné držení těla. Aspoň nebudu hrbit ramena.

Ale nejprve se na to všechno musím vyspat. Takže dobrou, Kač.

P.S. A kdyby někdo měl zájem o podrobnější vhled do problematiky, ráda zasvětím. Dostali jsme totiž spoustu odborných materiálů!!