sobota 7. února 2015

Knižní výzva - leden

Velký voči a dvě knihy pozadu za průměrem. 

Tak to je výsledek mého velkého snažení se a plnění letošní knižní výzvy. Jinými slovy, co jsem přečetla v lednu jsou pouhé 3 knížky. Ještě bych mohla zkusit obhájit to tím, že první měla přes 800 stránek a třetí byla v angličtině :))).
Nicméně, pokud jste se letos také pustili do knižní výzvy, přináším první inspiraci.

Hra o trůny
(kniha napsaná podle TV pořadu nebo ze které TV pořad vznikl)

Odolávala jsem dlouho, ale nakonec mně to nedalo... Připravena na krvák se spoustou uřezaných hlav a ruk, navíc protkaný sexuálními scénami různých kvalit, jsem se pustila do čtení. A jako nakonec dobrý :), už mně leží doma druhý díl. Jako správný klaďák jsem hned začala sympatizovat s Nedem Starkem a velice rychle zaujala negativní postoj k vyloženě zápornému rodu Lannisterů. Nicméně, seriál vidět nechci, neláká mě to. Raději si zalezu s druhým dílem pod deku a dobrý měsíc tam pobudu :).


Útěk z tábora 14
(kniha, která má v názvu číslo)
Knížku jsem těsně před Vánocemi ukořistila v naší knihovně a těšila se, až se do ní pustím. Nicméně, styl, jakým je kniha napsaná mně nevyhovoval. Vadil mně novinářský tón, který se v té knize hodně objevoval. Očekávala jsem, že to bude podobná knížka jako je třeba Treblinka, slovo z dětské říkanky - nádherné vyprávění zpoza ostnatých drátů, citově zabarvené hrůzami, dějícími se okolo a s nekončící snahou člověka zachovat si lidskost - nebo aspoň její zbytky. Sin se ale v táboře 14 narodil a netušil, co je to život mimo tábor. Život bez mlácení, zrady, udávání. To, co se mně právě na knížce nelíbilo, bylo to, že Sin byl v podstatě od začátku dost negativním hrdinou, kterému by člověk skoro ten útěk nepřál. Niméně, tohle jsou pouze takové ty řeči, které si můžeme dovolit my, co si žijeme klidný život 21. století, kritizujeme skryti za obrazovkou počítače a v daném prostředí si sebe neumíme představit ani 10 minut, natož tolik let.
Nejdrsnější byl po přečtení knížky můj "aha" moment, kdy jsem si uvědomila, že to, co jsem četla, není něco, co zde bylo za druhé světové války a naštěstí už to tady není. Je to naše současnost, realita, to, co se právě teď odehrává. Koncentrační tábory 21. století. A v tu chvíli mně dost mrazí, protože si vždy vzpomenu na slova, která mě provázela celým studiem historie: 
"Kdo nezná svoji historii, je odsouzen prožít ji znovu. "
 
Hobit
(kniha, podle které byl natočen film)
I když jsem tuhle knížku už jednou četla, tak v angličtině to byla výzva. Tolkienova angličtina teda rozhodně nebyla nic jednoduchého a kdybych vyhledávala každé slovíčko, které jsem neznala, myslím, že bych byla tak na straně 30... Objektivně musím přiznat, že předchozí přečtení knížky v češtině (i když teda už někdy před 15 lety) docela napomáhalo. Ale příběh je to krásný, cestopis jak vyšitý, navíc doplněný o mapu Středozemě. No já jsem si to stejně užívala i když jsem některým slovíčkům moc nerozumněla a řadu odstavců četla i třikrát :).

A co jste přečetli vy? Napište, abych se i já mohla inspirovat.

Mějte krásnou neděli!

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji, že jste si našli čas a zanechali komentář. Geokačerka

Děkuji, že jste si našli čas a zanechali komentář. Geokačerka