středa 4. dubna 2012

Ranní radosti

Rozhodně nepatřím mezi ranní ptáčata. Přítel by mohl vypravovat. Často je problém vytáhnout mě z postele v 9 hodin, kdy už všichni u nás jsou po snídani a mají minimálně vyčištěné zuby (sestra dokonce dvakrát). Bytostně nesnáším tzv. "musící" vstávání, kdy cíleně někam jedeme vlakem v 6.00, takže v nekřesťanských 4.30 už zvoní (co zvoní, řve, kříčí, píská..) budík. Mým největším snem v tu chvíli je zašlápnout ho, vyhodit ho z okna, prostě ho jakkoli umlčet a znovu se ponořit do říše snů, zůstat v teplé, vyhřáté posteli, přetáhnout peřinu přes obličej a upadnut do stavu nevědomí. 
Vlastně mě teď tato věta přiměla k myšlence, co vede výrobce k budíků k tomu, že tlačítko pro vypnutí toho šíleného rámusu je schované v zadu a je to to nejmenší tlačítko na celém budíku. Já totiž než ho vždycky najdu, tak už jsem zpola probuzená a hlavně naštvaná a většinou mám tak vysoký tep, že než se zklidním, tak už neusnu.
Poslednch 14 dní bylo ale tak hektických, že jsem prostě musela vstávat ve 4.25 (ááá, už nikdy více), rychle rychle něco udělat a mazat do práce. Díky tomu jsem k rannímu vstávání získala úplnou averzi. A hlavně obrovský obdiv ke svému příteli, že fakt každý den už po dobu dvou let takto vstává. Já jsem už při té představě neměla ani chuť usínat, protože mně přišlo, že na tu chvíli se to ani nevyplatí.
Ale dnes jsem si své vstávání docela užila. Sice jsem si musela natáhnout budík, protože po tom, co mám za sebou je mně jasné, že bych tu chrupala do 11 hodin, ale tak nějak jsem měla pocit, že jsem se vyspala, že mně to nevadí vstát. Asi i díky rannímu sluníčku, co mně tady svítí do oken. A dokonce jsem dostala po ránu tak dobrou náladu, že jsem sedla k PC a zase trochu oživuji svůj blog..
Je totiž jedna věc, kterou na ránu miluju a kterou si zaručeně zvednu náladu a nastartuju každý den. A tou je snídaně.A výborná snídaně dokáže i mou vstávají nechuť změnit v nadšení. Ovšem, nepovažuji za pořádnou snídani suchej rohlík, kterej žvýkám za pochodu ve 4.45, protože 5.10 musím odcházet. To fakt ne. Miluju, když si můžu snídani vychutnat, sednout si a v klidu posnídat. No a co, že mně to trvá hodinu!
A dneska jsem si jednu takovou snídani za odměnu dopřála.


Miluju míchaný vajíčka. Takže dnešní snídani jsem si dala jako krásnou odměnu a posledních hektických 14 dní. Míchaná vajíčka a výborná káva mně zaručeně navnadí do dalšího pracovního dne. Kamarádka mě ještě naučila vyšperkovat vajíčka opečenou cibulkou, takže mé chuťové buňky dosáhly naprostého uspokojení. A nejen ty chuťové. I já sama jsem tak nějak získala chuť něco dělat, jít pracovat. Jediné co mně k mým ranní radostem ještě chybí je pořádná terasa, kde bych mohla posnídat přímo venku. To si budu muset jednou pořídit!!
A teď už hurá do práce, úplně mě dneska mrzí, že nemam s sebou kolo. Hned bych vyrazila.

Přeji vám všem krásný den, ať je i pro vás plný dobré nálady a nadšení,
Kač

P.S. A na závěr přidávám jednu pracovní fotku ze včerejšího semináře. Schválně, kdo pozná, kde to je focené?!?.

5 komentářů:

  1. To mi tak připomíná, kdy jsem měla naposledy míchaná vejce?no už to nějaký ten pátek bude, protože jak šli vejce nahoru s cenou, tak není důvod je kupovat:D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sášo, já tento jev v naší kuchyni pozoruji také :D Ale teď budou Velikonoce, tak alepsoň nějakou korunu obětuji, abych mohla vajíčka nabarvit :)

      Vymazat
    2. Holky, mám v tomto obrovské štěstí, protože vajíčka jsou domácí, od babičky. Takže nemusím řešit 1kus = 7 Kč. A možná i díky tomu jsem si je dneska užila dvojnásobně!!

      Vymazat
  2. Kači, se spaním to mám úplně obráceně - já jakmile vstávám po osmé, tak mi přijde, že den je už dávno v plném proudu a já ho zbytečně spaním zkrátila :D A míchaná vajíčka také mám k snídani ráda - hezky na másle :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaj, to bych tak potřebovala.. Já jsem noční sova, jsem schopná pracovat do 2-3 do rána... ale vymotat se z postele, to mně nějak nejde...

      Vymazat

Děkuji, že jste si našli čas a zanechali komentář. Geokačerka

Děkuji, že jste si našli čas a zanechali komentář. Geokačerka