Do práce na kole - týden druhý a třetí

aneb Naprosté přecenění vlastních sil

Namotivovaná výsledky prvního týdne jsem se pustila do dalších jízd. Své skvělé sportovní úspěchy jsem ještě okořenila víkendovým výletem na koloběžkách s mým drahým. Po těch krásných rovinkách kolem řeky Svitavy jsme se vydali překonávat kopce, no byla jsem z toho poměrně unavená a zpáteční cestu v trvalém dešti řadím na seznam věcí, bez kterých si umím představit příštích 50 let života :).

A tak v pondělí plna optimismu vyrážím do práce na kole do dalšího pracovního týdne!

Den první

Místo kola raději koloběžku, předpovědi počasí jsou všelijaké a přece jenom to nesmím přepísknout, tento týden je to totiž 5 pracovních dní :). Jenže ouha, na zpáteční cestě se projevuje únava, možná to ochlazení, nevím, co všechno, ale po 20 km to balím a s křečí v nohách sedám na vlak a zbývajících 18 km trapně dojíždím vlakem. Večer nepomáhá ani teplá vana, křeč v lýtku nepolevuje a tak při přípravě věcí do práce, ponechávám stranou cyklodres i oblečení na koloběžku. Zítra to prostě nepůjde.

Den druhý

Po jednodenním odpočinku se nohy i tělo daly celkem dohromady. Říkám si, jaký sem břídil, že ta fyzička je fakt špatná! Tohle musím zlepšit. Takže ve středu bez okolků vytahuju kolo a jede se. Zima nezima (kdo vymyslel zmrzlý panáčky v květnu, proboha!!!), déšť nedéšť. Naštěstí nic z nebe nepadá a zcela promrzlá to dávám rovnou do práce. Ranní rozcvička je za mnou a přede mnou odpolední stejná porce, protože přece musím dojet ten včerejšek. Ovšem, na odpoledne bych si měla do batohu dát tak 2 cihle, jak tu u nás začalo foukat.. Samozřejmě všem cyklistům vždy fouká protivítr, takže se domů pěkně nadřu. Ale cesta v obou směrech zdolána, věřím si na další den!

Den třetí a v tomto týdnu trapně poslední

Koukám na předpověď, která hlásá, že jako od čtvrtka do neděle bude pršet. Kačera tedy necháme raději doma, v malém dešti to zvládnu i na koloběžce. Do práce s podporou vlaku, z práce už pouze vlakem, protože v Brně leje.

A tak je to i v pátek a dokonce i v sobotu, kdy jsem se těšila, že se projedu v rámci víkendového protažení. O nedělním super počasí ani nemluvím a sever dopracenakol.net nezapínám, neboť moje statistiky šli pěkně do háje. Ach jo, no co nadělám. Uklidňuje mě jen pomyšlení, že ještě pořád mám o pár kilometrů více než můj drahý.

 

Třetí týden

Začínáme, den první

Koloběžka odpočívá přes víkend  v práci, takže v pondělí padá jasné rozhodnutí - pojedu domů na kolobce. Počasí se zdá, že se umoudřuje a tak se odpoledne i hezky projedu. Věřím, že mně to vydrží a ordinuju si pravidlné sportovní porce na další týdny. Výsledkem je:

50 % po zbytek týdne

Ano, podařilo se a já po celý zbytek týdne jedu buď tam nebo zpátky na kole. První týden bohužel nezopakuji, jsem fakt nějaká vyfluslá. Krásný pocit přichází ve středu, kdy si to hrnu v krátkém rukávu a v kraťáskách. Sluníčko hřeje do zad a mně se jede přímo perfektně. Trhám rekordy v čase. Konec konců v takovém počasí je ježdění za odměnu. Všechno jde skvěle a já už se těším, jak to rozbalím příští týden. Poslední soutěžní, juch!

A na závěr ještě přidám foto našeho týmu, aj ve frajerskejch tričkách :)

 

Tak hodně sil a vzhůru do pedálů,

Geokačerka