Naše výtvarné aktivity

Snažila jsem se zapsat si, s jakými hračkami si Raubíř hraje a co je vhodné pro 19 měsíční dítě vytáhnout ze skříně. Nicméně pro nás byl 19. měsíc také obdobím, kdy jsme byli kvůli nemoci opět dlouho doma a bylo potřeba naše každodenní pískoviště, hřiště, motorky a jiné venkovní aktivity nahradit. Musím říct, že počasí venku by ani zdravému dítěti moc nepřálo, takže se nabízelo zařadit i vnitřní aktivity - tentokrát tvoření pro Raubíře. I když ani maminka nezahálela - ale to patří do jiného článku :-).

Jak jsem již psala v minulých článcích, tak u nás opravdu frčí kreslení. Raubíř má svůj kreslící koutek, jen pastelky má na požádání, protože tu nechceme mít pokreslené všechno. Světe div se, nějak se nám podařilo mu vysvětlit, že se kreslí na papír a ne po stole (když přetáhne, je z toho hodně rozladěný) a že se s pastelkou nechodí po bytě. Nicméně i tak ho u této aktivity ráda "dozoruji", tváříce se, že vlastně si kreslím s ním a nejsem tam na hlídání :-).

Domácí plastelína

Vyrobila jsem Raubířovi domácí plastelínu. Postupovala jsem podle receptu zde, povedla se výborně, jen červenou jsem dost přehnala a měli jsme spíš sytě rudou :-). Ale nevadilo, svému účelu posloužila. Největší zábavou asi bylo zapichování párátek do plastelíny - tvorba ježka a výroba sněhuláků z kuliček. Využívali jsme ji docela dost, aspoň 14 dní každý den na chvíli. 

Skladovala jsem ji v lednici, cca měsíc, pak letěla a raději udělám jinou. Letěla hlavně proto, že strašně smrděla octem, takže jsem usoudila, že už to není ono.

Domácí prstové barvy a první kreativní tvorba

Recept na prstové barvy mě nadchl. Jednak ty kupované, co mám doma, docela smrděly a hlavně jsem nevěřila, že bych je mohla vyprat. Takže potravinářské barvivo vím, že vyperu, tudíž, jsem se nebála. Vyráběla jsem z poloviční dávky a celkem 4 barvy (červená, zelená, modrá, žlutá - tentokrát jsem přestřelila zelenou a měli jsme doma jeden slušný brčál). Nicméně, moje počáteční nadšení vyprchávalo s tím, jak barvy postupně vychladly. Protože tím taky výrazně zatuhly a druhý den byly prakticky nepoužitelné. Zkoušela jsem je zředit vařící vodou (nic), nechat celý den za pokojové teploty (maličko to povolilo, ale malovat se tím nedalo). Takže jeden den zábava, druhý den po mnoha bojích jsme s tím taky ještě něco namalovali a pak konec. Tak nevím no, asi to bude chtít vymyslet nějakou lepší konzistenci složení nebo přece jenom vyzkoušet ty kupované, když už je mám doma...

Na papír jsem nakreslila motýla a hned bylo co vybarvovat

Razítkování
Jsem srab a neměla jsem odvahu dát Raubířovi vodovky a štětec. Nicméně jsem ho chtěla nechat seznámit se s klasickými barvami. Cestou pro mě přijatelnou byla razítka. Razítka jsem vyrobila z houbiček na nádobí a z korkových zátek od šampusu (slepeno čím jíným, než tavnou pistolí :-). Rozmíchala jsem barvy a štětcem vždy něco natřela a Raubíř razítkoval. Hodně se mně i při dalších pokusech osvědčilo přilepit papír na stůl - nesjížděl a pěkně držel. Raubíř se celkem vyřádil, já jsem si užila míchání barev a ani jsme nepotřebovali drahá razítka. A ten štětec určitě taky vyzkoušíme :).

Nejsem výtvarně nadaná, takže pokud máte další tipy, co určitě dělat s 22 měsíčním dítětem (ano, opět jsem na blogu ve skluzu), budu ráda, když mně je napíšete do komentářů.

Geokačerka